Longevity podcast

Klíčové základy výživy: protizánětlivé půsty, skutečné jídlo a proteiny škodící mikrobiomu

Alfou a omegou dlouhého života je zdravá strava. Jenže i ta podléhá řadě trendů a byznysových zájmů. Tím největším problémem jsou průmyslově zpracované potraviny, které experti označují za globální hrozbu lidstva. „Výrobci nejsou hloupí, umí vyrobit potravinu, která se tváří nutričně vhodně, ale obsahuje různé zvýrazňovače chuti, útočí na chuťový aparát, nervový systém, oblbne mozek a vzniká na ní závislost, klasická potravina tento souboj nemůže vyhrát,“ říká výživový expert Martin Jelínek a radí, jak z takového kolotoče ven. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin dává i konkrétní typy na to, jak ultrazpracované potraviny v jídelníčku nahradit.  Jelínek varuje i před dalším velkým trendem poslední doby: proteinovou mánií. Ta totiž může v lidském těle způsobit řadu problémů, mimo jiné negativně ovlivňuje lidský mikrobiom, který je pro celkové zdravý nezbytný. A v neposlední řadě vyzdvihuje „opravnou“ roli půstů a radí, pro koho jsou vhodné. 

Testování DNA jako chytrý nástroj dlouhověkosti. Poradí, které geny je lepší „vypnout“. Jak na to?

Jak efektivně tělo pracuje s živinami, na který pohyb nejlépe reaguje, jaké onemocnění mu hrozí nebo kolik spánku potřebuje pro opravdovou regeneraci. I tyto informace dokáže moderní genetická analýza odhalit. Pomůže tak nejen předcházet vážným nemocem dříve, než se objeví první příznaky, ale umí i vyladit životní styl do naprosté dokonalosti. Zjistí třeba i to, z jakých potravin se v těle ukládá méně tuků nebo kolik hodin potřebuje člověk spát, aby si organismus skutečně odpočinul. V novém díle Longevity podcastu téma rozebírá genetička a mikrobioložka Martina Borčinová. Popisuje také principy toho, jak lze nežádoucí geny vypínat nebo zapínat. „Významnou roli v tom hraje pohyb, výživa i bioaktivní látky obsažené v potravinách, například v brokolici či kurkumě,“ dodává Borčinová.

Aerobní cvičení posiluje paměť, koordinačně náročné cvičení zase zlepšuje plánování. Jak pohyb rozvíjí mozek?

Většina lidí si pohyb spojuje hlavně se zdravým tělem. Jenže sport nerozvíjí jen svaly a kondici, ale dokáže výrazně rozvíjet i mozek. Výzkumy naznačují, že lidé ve vrcholových funkcích často dříve dělali výkonnostní sport. Bývají odolnější, umí se rychle rozhodovat a jen tak něco je nerozhodí. U dětí je pohyb klíčový a přímo posiluje a dlouhodobě formuje mozek. I v dospělosti má náš mozek z pravidelného pohybu užitek a stimuluje kognitivní funkce, jen to má jednu podmínku: nestačí „jen se hýbat“, je potřeba novost a koordinace. „Mozek je velmi chytrý orgán. Je postavený na principu: co nepotřebuji, o to přicházím,“ říká odborník na antropomotoriku z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Martin Musálek. I proto dospělým doporučuje koordinačně náročná cvičení, jako je skákání přes švihadlo. „Je to doslova hnojivo pro mozek,“ dodává – a vysvětluje, co přesně jednotlivé druhy pohybu v mozku rozvíjejí.

Průvodce klíčovými cviky. Pro koho jsou sklapovačky, kdo má vynechat plank a proč zařadit roll outy?

Silový trénink je jedním z předpokladů dlouhého a zdravého života, i proto se vrátil opět na výsluní. Jak si vybavit domácnost, aby člověk mohl cvičit doma? Podle trenéra Pavla Šalitroše je dobré pořídit odporové gumy, činky, fitness míče a případně TRX. Zbytek člověk zvládne vahou vlastního těla se základními cviky. Nejčastěji bývá zanedbaný core, tedy střed těla, pro který je podle něj vhodný plank nebo „mrtvý brouk“ či tak zvané roll outy. „Sklapovačky zatěžují jen přímý sval břišní, ale dobře fungují ve snaze zvýšit nárůst svalové hmoty. Core ale neposílí, v planku zase lidé často chybují,“ říká Šalitroš v novém díle Longevity podcastu a popisuje i úskalí dalších oblíbených cviků: od dřepů po kliky.

Metabolická zácpa způsobuje, že tělo nespaluje tuky a ztrácí aktivní hmotu. Jak se jí zbavit?

Takzvaných ledňáčků bývají po Novém roce plné posilovny. Obvykle ale své novoroční předsevzetí vydrží právě jen krátce a pak se zase vrací ke svému běžnému životu. Podle výživového experta Petra Havlíčka to ale není o pevné vůli, centrum sebekontroly ovládá několik věcí, jednou z těch klíčových je například únava. „Když se celý den někdo stresuje, jede multitasking, je nevyspalý, večer má temno a nebude mít nad svým jednáním kontrolu,“ říká  Havlíček v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Připomíná, že zdravý organismus nabourává často takzvaná metabolická inflexibilita, tedy neschopnost spalovat tuky v době lačnění a špatné spalování glukózy. Dozvíte se, co dělat, aby se do ní člověk nedostal, případně, jak ji „opravit“.