Ocitáme se v jiné zemi. V období keltského kalendáře nazývaného Lughnasad tak přibližujeme naši zemi z pohledu keltské kultury a jejich pojetí života. Lughnasad tvoří tradiční oslava období sklizně, dnešních dožínek, které se pořádají jako poděkování za úrodu. Dnes se také říká, že chléb je boží dar a podobný princip platil již dávno. Duchovní svět byl pro Kelty běžnou součástí života. Jaký je odkaz naší zemi? Kdo jsou to druidové? Jaký je význam keltského kalendáře?
V areálu archeologického kelts...
Ocitáme se v jiné zemi. V období keltského kalendáře nazývaného Lughnasad tak přibližujeme naši zemi z pohledu keltské kultury a jejich pojetí života. Lughnasad tvoří tradiční oslava období sklizně, dnešních dožínek, které se pořádají jako poděkování za úrodu. Dnes se také říká, že chléb je boží dar a podobný princip platil již dávno. Duchovní svět byl pro Kelty běžnou součástí života. Jaký je odkaz naší zemi? Kdo jsou to druidové? Jaký je význam keltského kalendáře?
V areálu archeologického keltského skanzenu v Nasavrkách hovoříme s Blankou Zelenou, která se zabývá archeologií se zaměřením na keltskou kulturu. V třicetiminutovém rozhovoru se objevuje mnoho zajímavých otázek, nových poznání, historických souvislostí i inspirace do dnešní doby. Hovoříme o souladu života s přírodou a biorytmu přírody, jak ho vnímali Keltové a všichni naši předkové. Jako bychom v tom slyšeli mnoho otázek dnešní doby. Hovoříme o kulturních souvislostech Lughnasad, které jsou takřka totožné z dnešním tempem doby, ale jsou dědictvím Keltů. Zmiňujeme příklady keltských inovací, které dodnes používáme, například ovčácké nůžky nebo kružítko. Jak začali Keltové používat železo a další materiály? Prostředí archeologického skanzenu přitom ukazuje mnoho keltských technik v praxi. V autentickém prostředí můžete poznat podstatu jejich života a přiblížit se více části vlastního DNA. Je totiž nesporné, že česká krev obsahuje prvky této tvořivé kultury.
„Často se říká, že jsme taková kreativní směska, „oříšci“, složení z různých DNA národů, které prokazatelně nechávaly na našem území odkaz. Keltští jsme nejspíš v tom, že se snažíme dbát o takovou volnost a svobodu, možná tak trochu „švejkovat“ a zařídit si některé věci po svém. Co máme doložené z historie je, že se keltský národ nedokázal pořádně sjednotit. Gaius Julius Caesar se spojil s jedněmi proti druhým a později bylo již pozdě cokoli řešit . . .“, říká v rozhovoru archeoložka Blanka Zelená. Velká část odpovědí na otázky jako by se dotýkala současnosti, kdy můžeme hledat pozitivní i negativní pohledy na naše dnešní chování, jednání, spolupráci, rozvrácenost či solidaritu.
V otázce týkající se odkazu Keltů se dozvídáme následující: „Keltské stopy jsou zřejmé v mytologii nebo místních názvech, například v názvech pohoří nebo některých řek, například Albis – Labe jako Bílá řeka, Isara řeka Jizera jako Bystrá řeka. V jiných zemích například pohoří Ardeny – podle bohyně Arduina.“
Jak vznikl název naší země? Kdy bude megalomanský projekt keltského skanzenu hotov? Co bychom se měli od Keltů učit v dnešní době? Poslechněte si.
Každoročně můžete poznat keltskou kulturu při tradičním Festivalu Lughnasad, který je ukázkou řemesel, života, produktů nebo keltsko-římských bitev, Římané versus Galové.
Země Keltů – archeologický keltský skanzen
Naším cílem je vybudování rekonstrukce keltského oppida, pravěkého města, spadajícího do období přibližně 1. stol. před naším letopočtem. Vzhled staveb včetně jejich rozmístění je založen na soudobých archeologických poznatcích. Vstupní brána a navazující kamenné opevnění mají svoji předlohu na nedalekém oppidu České Lhotice. Konstrukce obytných budov vycházejí z nálezových situací v Čechách. Menší, především hospodářské objekty jsou navrženy s ohledem na technologické možnosti našich předků a podle znalostí typově srovnatelných staveb. I přes úsilí vycházet z dostupných vědeckých poznatků a použít přiměřené technologie a postupy je stávající podoba našeho keltského města jen jednou z možných interpretací. Na výstavbě se významnou měrou podílí dobrovolníci, část je vytvářena experimentálně. Více na www.zemekeltu.cz
Lughnasad
Lughnasad je jedním z osmi hlavních keltských svátků. Jeho smyslem je uctít Matku Zemi a poděkovat jí za úrodu, kterou poskytla. Takže jsou to takové keltské dožínky. Podle tradice oslavy začínaly kolem 1. srpna a slavilo se celý týden. Součástí nebyly jen děkovné obřady, ale také velký trh, na který se sjeli lidé z širokého okolí. Byla to příležitost k setkání starých známých, ale i k vytvoření nových přátelství.
Festival Lughnasad v Nasavrkách pořádá nezisková organizace Boii, z. s. Organizace byla založena v roce 2002 s cílem zachovat a prezentovat veřejnosti keltské kořeny v Nasavrkách a okolí. Od té doby se aktivity spolku rozrostly, ale hlavní cíl činnosti zůstává stejný – usilujeme o uchování historických tradic v regionu i celé České republice a o rozvoj dobrovolnictví a občanské společnosti. Další informace naleznete na www.boii.cz. Festival keltské kultury v Nasavrkách je mezinárodní akcí, která uchovává keltské kořeny jakožto důležitou součást kulturního dědictví moderní Evropy. V pestrém programu spojuje zábavu s poznáním a vzděláváním a rozvíjí hodnoty dobrovolnictví a občanské společnosti. Více na www.lughnasad.cz
