Ptám se já, Marie Bastlová

Klempířova kritička: Dědu odsoudili za divadlo, nechci se dožít něčeho takového

Nová strategie kulturní politiky sepsaná ministerstvem pod vedením Motoristů čelí kritice zástupců kultury. Vadí jim, že rezort připravil koncepci bez konzultace s odborníky a požadují její zamítnutí. Přesvědčí ministra Klempíře? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Asociace nezávislých divadel a ředitelka divadla X10 Lenka Havlíková. Ministerstvo kultury překvapilo laickou i odbornou veřejnost, když uprostřed léta v tichosti přeložilo novou Státní kulturní politiku. Tedy koncepční plán toho, jak a kam by se měla vydat česká kultura. Předchozí koncepci přitom minulá vláda Petra Fialy (ODS) schválila teprve na podzim. Mnozí zástupci z řad umělců a kulturních institucí požadují zamítnutí nové koncepce. Kritizují, že připomínky k dokumentu bylo možné posílat pouze do včerejška. Strategie podle nich navíc vznikla netransparentně, bez předchozích konzultací s odbornou veřejností a na rozdíl od předchozí koncepce je velmi obecná a stručná. Za zarážející odborníci považují například i to, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě. Proti nové strategii se už vymezila Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu nebo Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací, včetně Obce překladatelů nebo Herecké asociace. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) kritiku odmítá, nový dokument podle něj důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády. Jeho cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel Česka. Strategie navíc obsahuje i požadavek růstu platů umělců. Co je podle zástupců kultury na koncepci tak špatně? A jak se v Česku daří nezávislé kultuře? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Není možné, aby jeden stát ohrožoval ostatní, říká europoslankyně k migrantům v Ceutě

Po nedávné migrační krizi ve španělské Ceutě čelí Madrid kritice dalších zemí EU, že nezvládá migraci. V neděli se vyjádřila i marocká vláda, která z celé situace obvinila pašeráky a dezinformace. Jak by měla nyní unie postupovat? Hostem Ptám se já byla europoslankyně Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu). O migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo zhruba 60 tisíc migrantů z Maroka, budou v úterý jednat ministři vnitra EU. K mimořádné schůzce vyzvali prezidenti a premiéři dvaadvaceti států unie. Mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk i český premiér Andrej Babiš (ANO). K situaci se v neděli poprvé vyjádřila i marocká vláda. Podle tamního ministerstva vnitra byly nedávné události v Ceutě důsledkem kombinace faktorů: akcí sítí pašeráků a převaděčů, dezinformací na sociálních sítích i nesprávné interpretace verdiktů soudu. To vytvořilo u tisíců Maročanů přesvědčení, že se na evropské území mohou dostat snadno a bez právních důsledků. Pašeráckým mafiím už v pátek přičetl migrační krizi v Ceutě také španělský premiér Pedro Sánchez. Zločinecké sítě podle něj využily verdikt španělského nejvyššího soudu, který začátkem července dospěl k závěru, že pohraničníci nemohou okamžitě vyhostit ty, kteří na území města připlavou. Obratem vrátit mohou podle soudu jen toho, kdo překonal hraniční překážku. Kvůli tomu také španělští pohraničníci v sobotu instalovali u Ceuty v moři bariéru z bójí. V pátek už také španělské město opustila většina z několika desítek tisíc běženců, na místě jich ale stále zůstává ještě několik tisíc. Při pokusu dostat se do Ceuty zemřely desítky lidí. Kdo za náhlou migrační vlnou v Ceutě stál? Selhalo Španělsko? A jak zranitelná je Evropská unie náhlými uprchlickými vlnami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Studentům dávám v pátek volno, aby mohli podnikat, říká ředitel kandidující do Senátu

Studenti Smíchovské průmyslovky mají letos o prázdninách neobvyklou práci. Dělají předvolební kampaň pro svého ředitele, který kandiduje do Senátu. V září mají pokračovat s kampaní v ulicích. Proč ředitel vsadil na studenty? Hostem Ptám se já byl Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a kandidát ODS do Senátu. Ředitele prestižní Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka vyzvali ke kandidatuře do horní komory jeho vlastní studenti a studentky, kteří mu také sami dělají předvolební kampaň. Populární pedagog je známý inovativním přístupem ke vzdělávání a podpoře žáků v práci na vlastních nápadech a projektech. I celá kampaň je tak především v jejich režii. „Říkal jsem jim, že pokud mi tu kampaň budou dělat, tak musím být naprosto zdrženlivý. Nemohu nikoho oslovit, protože to by pak mohlo být bráno jako zneužití, že z pozice ředitele o něco někoho žádám. Takže jsem jim říkal: ‚Je to na vás‘,“ popsal v Ptám se já Sáblík. S kritikou, že by zneužíval studenty v politické kampani, se prý zatím nesetkal. Jejich podpory si podle svých slov velmi váží: „Pokud se někdo ze studentů zapojí, je to čistě jeho dobrovolná věc.“ Kampaň je postavená nejen na nápadech, ale i na velké osobní zodpovědnosti žáků. Stejně jako většina projektů na smíchovské průmyslovce, kde studenti zároveň sami i vyučují, pracují nebo při studiu podnikají. „Studenti musí věřit tomu, že když do toho dají elán, že to pak také budou moci realizovat. A je třeba podchytit jejich zájem. Je to jako nabalující se sněhová koule, chce to začít s menším počtem a postupně přidávat. Ale to budujete deset let. A musíte mít odvahu. Musíte mít i pevné nervy a musíte nebrat věci osobně, protože proti vám budou určití lidé brojit,“ řekl ředitel s tím, že už na něj kvůli jeho inovacím v minulosti přišlo 55 udání. Radko Sáblík se o senátorské křeslo uchází na domovské Praze 5, kde bude o hlasy voličů soupeřit například s dosavadním senátorem, advokátem Václavem Láskou (SEN 21) nebo s bývalým členem Rady České televize Zdeňkem Šarapatkou (za TOP 09). První kolo senátních voleb se bude konat spolu s obecními volbami 9. a 10. října. V horní komoře se bude obsazovat tradičně třetina křesel, tedy 27 z 81. Nebojí se populární ředitel kritiky za to, že zneužívá prostředí své školy? A jak se dívá na návrhy změn ve školství, jako je rušení 9. tříd nebo zákaz mobilů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stanjura se pokoušel o fauly, Schillerová hraje úplně jinou hru, říká ekonom

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Teploty předpovídáme úspěšně, těžší je to u bouřek a krupobití, říká meteorolog

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit? Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů. Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči. V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku. Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia. Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.