Jsme země recidivistů? Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů v EU – a zároveň k těm s největší mírou recidivy. Tvrdé tresty jsou u nás vnímány jako spravedlivé a odstrašující, ale praxe ukazuje, že čím více lidí zavíráme, tím častěji se po propuštění vracejí. Využití alternativních trestů a mediace je ve srovnání se západními zeměmi méně časté. Počet vězňů tak vypovídá nejen o kriminalitě, ale i o našem chápání viny a spravedlnosti.Pohled na trestání není neměnný. Když v roce 19...
Jsme země recidivistů? Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů v EU – a zároveň k těm s největší mírou recidivy. Tvrdé tresty jsou u nás vnímány jako spravedlivé a odstrašující, ale praxe ukazuje, že čím více lidí zavíráme, tím častěji se po propuštění vracejí. Využití alternativních trestů a mediace je ve srovnání se západními zeměmi méně časté. Počet vězňů tak vypovídá nejen o kriminalitě, ale i o našem chápání viny a spravedlnosti.
Pohled na trestání není neměnný. Když v roce 1990 čeští zákonodárci zrušili trest smrti, více než sedmdesát procent veřejnosti s tím nesouhlasilo, a politici šli tedy vědomě proti většinovým představám o spravedlivém trestu. O třicet let později se situace proměnila: v roce 2023 se podle průzkumu CVVM poprvé od počátku měření vyslovila těsná většina obyvatel proti trestu smrti.
Přelomové diskuse se dnes vedou i o věznění. Výzkumy ukazují, že pobyt za mřížemi odsouzené spíše poškozuje: snižuje jejich schopnost komunikace, empatie i kognitivní dovednosti. Vězni se pak mohou vracet nebezpečnější než před nástupem trestu. Nizozemský kriminolog René van Swaaningen navíc připomíná, že věznice jsou – i v kontextu účinku – nesmírně drahé. Nizozemsko má jednu z nejnižších vězeňských populací v Evropě – a přitom je podle různých indexů zhruba stejně bezpečné jako Česká republika, byť existují rozdíly: u nás je více vražd, v Nizozemsku je hlášeno více znásilnění.
Z filozofického hlediska se potom nabízí otázka, zda instituce vězení nevychází z chápání svobody a trestu, které už dnes neplatí. V době vzniku moderních věznic byla – například u Thomase Hobbese – svoboda chápána jako možnost pohybu bez vnější překážky. Není tedy náhoda, že dlouhodobé omezení pohybu se stalo tím nejtvrdším trestem. Ale pokud už dnes svobodu nechápeme jako lokomoci, není čas přehodnotit i sám trest vězení?
Kapitoly
I. Češi, národ recidivistů [úvod do 13:00]
II. Odnětí svobody: Proč je pohyb tak vysoký statek [13:00 až 35:00]
III. Příběh disciplíny [35:00 až 57:35]
IV. E-Vězení [57:35 až 01:07:00]
V. Smí vrah nabídnout smíření [01:07:00 až konec]
Bibliografie
Jakub Drápal, Justifying Punishment: Perspectives from Post-Communist Europe, London: Routledge, 2024.
Alexander Lindh, Karin Kaçi, A Better Place, 2024, https://www.ardmediathek.de/serie/a-better-place/staffel-1/Y3JpZDovL3dkci5kZS9hYmV0dGVycGxhY2U/1
David Lyon, The Culture of Surveillance: Watching as a Way of Life, Cambridge: Politiy Press, 2018.
Tereza Matějčková, „Chris De Stoop: Proč si nevážíme půdy, která nás živí, in: Echoprime, 14. 8. 2025, https://www.echoprime.cz/a/Hg6rZ/proc-si-nevazime-pudy-ktera-nas-zivi
Postoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023, in: Centrum pro výzkum veřejného mínění, https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5678/f9/ob230725.pdf
Prison Insider – the Information Platform on Prisons in the World, https://www.prison-insider.com/en.
Eva von Redecker, Bleibefreiheit, Franfurt am Main Fischer Verlag, 2023.
Chris De Stoop, Kniha Daniel, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Praha: Argo, 2024.
Andy West, The Life Inside: A Memoir of Prison, Family and Learning to Be Free, London: Pan Macmillan, 2023.
